Význam modro-zelené infrastruktury měst

V těchto letních horkých dnech cítíme zvlášť ve městech nárůst teplot, které stoupají v důsledku klimatické změny. Tepelný ostrov města je známý už zhruba 200 let. Gregor Johann Mendel je věhlasný hlavně v oblasti genetiky, ale má zásluhy i na poli meteorologie. Právě on se podílel na definování příčin tepelného ostrova města a popsal jeho základní důvody, jež spočívají ve velkém množství zpevněných povrchů a nedostatku vody. Zpevněné plochy přemění sluneční záření, které na ně dopadá, na teplo, to pak do sebe akumulují a vydávají ještě dlouho po západu slunce.

Naštěstí řešení existuje! Říká se mu modro-zelená infrastruktura. Ta propojuje opatření, která využívají toho, že se plochy vegetace přehřívají méně. Rostliny totiž používají vodu kromě fotosyntézy i ke svému chlazení. Jako bonus odtok vody zpomalují, jelikož jí umožňují zasáknout do půdy. Pokud vás téma zajímá, věnuje se mu rozsáhle publikace Nadace Partnerství, kterou si můžete stáhnout v tomto odkaze.

A jak stromy a zeleň zlepšují náš každodenní život ve městě? Městské parky, lesy, komunitní zahrady i samostatně stojící stromy či aleje v ulicích jsou jednou z nejefektivnejších cest k ochlazení ve veřejném prostoru. Povrchy nestíněných silnic a chodníků se v horkých dnech rozpalují často až na 50 °C. Oproti tomu v parcích nebo ulicích stíněných zelení je povrchová teplota výrazně nižší než teplota vzduchu. Vypařování vody z listů a půdy okolo stromů má onen chladicí účinek. Čím jsou stromy a jejich listová plocha větší, tím víc vody dokážou odpařit a tím víc ochlazují. Stromy rovněž poskytují stín a listy dokážou zachytit značné množství UV záření. Zvládnou také tlumit hluk a snižují prašnost. Zlepšují tak celkově kvalitu vzduchu. Nemůžeme opomenout ani jejich pozitivní vliv na psychiku.

Městský systém hospodaření s dešťovou vodou a s ním související prvky modro-zelené infrastruktury pozitivně ovlivňují městské prostředí a jeho mikroklima, odlehčují stokové síti a zlepšují kvalitu života obyvatel. Vytvářejí příjemné místo k pobytu a dávají životní prostor rostlinám a živočichům. S častějším výskytem letních veder, suchých měsíců či naopak přívalových dešťů postihujících česká města získávají tato témata pozornost. Metodiku zpracovala dvě vědecko-výzkumná centra ČVUT UCEEB a UJEP IEEP a můžete si ji celou stáhnout zde.

Edukační ekodomečky pro děti

Jednou z cest, jak názorně ukázat možnost adaptací na klimatickou změnu, je instalace dřevěných domečků pro děti, které už dnes najdete na několika místech v Brně. Střecha domečků je osázená vegetací z rozchodníkového koberce a rovněž malou funkční fotovoltaickou elektrárnou s bateriovým úložištěm. Například v Lamacentru na Hádech můžete s dětmi navštívit domeček, jenž má uvnitř instalovanou termovizi, která dětem i rodičům názorně ukáže, jak se mění teplota povrchu v závislosti na jeho druhu – jak se rozehřeje skála a naopak jak na snímcích teplotně vypadají zelené plochy se stromy. To vše je napájeno z fotovoltaického panelu na střeše domečku.

Projekt „Podpoř svůj strom“

Chcete podpořit péči o brněnskou zeleň a zároveň udělat někomu radost? Můžete zakoupit speciální přání pro členy rodiny, kamarády, kohokoliv dalšího nebo přímo pro konkrétní strom veřejné zeleně. Na výběr máte přání pro více než 130 mladých stromků z posledních výsadeb i pro vybrané památné stromy, které jsou blíže určeny názvem plochy parku a jejichž přesné umístění si najdete na mapě.

Minimální částka je 100 Kč, kdy se stanete „přispěvatelem“ na péči o strom. Od částky 500 Kč získáte titul „adoptivního rodiče“ vybraného stromu, a pokud k tomu dáte souhlas, budete uveden po dobu jednoho roku jako adoptivní rodič na mapě.