Teplárny Brno pokračují ve snižování emisí
Společnost Teplárny Brno, a. s., v letošním roce pokračuje v projektu rekonstrukce parovodů na horkovody. Aktuálně probíhá přestavba na ulicích Mlýnská, Čechyňská a Kolískova v celkové délce 1,3 km. Stávající staré parní vedení v železobetonovém kanále je nahrazováno novým, horkovodním vedením v bezkanálové technologii. Současně s rekonstrukcí potrubí si jednotliví majitelé výměníkových stanic provádí jejich úpravu na jiné médium. Náhradou parovodu za horkovod v této oblasti bude uspořeno 317 t CO2/rok.
Provádí se také rekonstrukce a posílení horkovodu na ulicích Rybářská, Polní, Havlenova, Renneská třída a Vídeňská. Zde je současné horkovodní vedení umístěné v železobetonovém kanále nahrazeno novým, o větší dimenzi, v bezkanálovém provedení. Délka celého úseku je 2,6 km a rekonstrukcí bude uspořeno 367 t CO2/rok. Toto potrubí bude v budoucnu sloužit pro zásobení Bohunic, Starého a Nového Lískovce z horkovodní soustavy zásobování tepelnou energií (SZTE) a pro přivedení tepla z Jaderné elektrárny Dukovany.
Na lokálních zdrojích rostou fotovoltaické elektrárny
Teplárny, jako jednu ze svých investic do nových zelených a nízkoemisních zdrojů tepla a elektřiny, již několik let umisťují na své budovy fotovoltaické elektrárny (FVE). Postupnou výstavbou na lokálních zdrojích (lokální kotelny a výměníkové stanice) byly uvedeny do provozu elektrárny o celkovém výkonu cca 600 kWp a dokončovány jsou elektrárny o přibližně stejném výkonu. Při úspoře 1,17 kg CO2 na vyrobenou kWh elektrické energie tak již nyní Teplárny Brno ulehčí brněnskému ovzduší přibližně od 1500 t CO2 ročně. Více jak polovina vyrobené elektřiny je navíc spotřebována lokálně, čímž dochází k úsporám za nákup elektrické energie pro tyto zdroje.
Na další roky mají Teplárny Brno již připraveny nebo chystají projekty tak, aby zřizování FVE i nadále akcelerovaly. V plánu je výstavba elektráren o souhrnném výkonu cca 3,5 MWp ročně. Tím bude úspora CO2 navršována ročně v průměru o 4 381 tun a v roce 2030 by tak díky Teplárnám Brno a jejich výrobě elektřiny ze slunce mohl být brněnský vzduch ročně „chudší“ skoro o 22 000 tun CO2, což je lepší výsledek, než kdyby tato elektřina byla vyrobena ze současného energetického mixu České republiky.
Rozmach elektromobility souvisí také s počtem nabíjecích stanic
Veřejnou síť nabíjecích stanic se snaží Teplárny Brno rovnoměrně rozšiřovat do všech městských částí Brna. Cílem je, aby v budoucnu každý obyvatel města měl v docházkové vzdálenosti do 5–10 min od bydliště či místa pracoviště k dispozici nabíjecí stanici. Nejvíce těchto zařízení se aktuálně plánuje na strategických místech v oblastech odstavných parkovišť, sídlištní zástavby, zdravotních, kulturních nebo relaxačních zařízení.
Pilotní nabíjecí stanice Tepláren byla spuštěna v půlce roku 2020. Od té doby se jim podařilo, jak již bylo řečeno, zprovoznit více než 80 stanic a v příštích letech jich chystají ročně zprovoznit 50–70. Cílem do budoucna je mít v roce 2030 na území města v provozu 500 nabíjecích stanic.
Z téměř 60 veřejných nabíjecích stanic, které Teplárny Brno provozují, je převážná většina typu AC, tedy běžných stanic s výkonem max. 22 kW. Tzv. rychlodobíjecí (DC) stanice o výkonu až 160 kW mají 4.
Brňané využívají oba typy dobíjení, AC když jsou aktuálně v práci, doma či někde, kde tráví delší čas. A DC stanice naopak, pokud potřebují rychle dobít (v rámci desítek minut), tento typ dobíjení je preferovaný i u tranzitní dopravy, tedy u řidičů, kteří Brnem jen projíždějí.