Jaký se udržitelný jídelníček pro 21. století?

Světový fond na ochranu přírody (WWF) představil nová doporučení pro zdravé a udržitelné stravovací návyky ve střední Evropě. Jídelníček nazvaný Livewell původně vznikl ve Velké Británii, ale experti z WWF ho upravili tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Zároveň efektivně snižuje ekologickou stopu stravování Středoevropanů.

Jídelníček poskytne konkrétní rady, jak se stravovat tak, aby se podařilo do roku 2030 splnit cíle pařížské klimatické dohody. Nová zpráva „Zdravý talíř, zdravá planeta“ zdůrazňuje, že volba jídelníčku má velký dopad na životní prostředí i klima.

Navrhovaný jídelníček má být flexibilní a zahrnuje pestrou škálu potravin. Obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin a umírněné množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Zdůrazňuje i význam konzumace celozrnného pečiva a naopak doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru.

Důvodem pro vznik nového jídelníčku je fakt, že podle WWF se česká populace zatím zdravě nestravuje. Například konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně.

Zdraví planety je úzce spjato s naším zdravím. Upřednostňování rostlinné stravy a zároveň omezení spotřeby masa je zásadní jak pro nás, tak pro naši planetu. Náročný způsob výroby potravin pak přispívá k znečištění přírody i vodních toků a vyčerpává půdu.

Způsob stravování není jen otázkou osobních preferencí. Výběr potravin je silně ovlivňován tím, co je k dostání, co je cenově dostupné a jakým způsobem se s potravinami obchoduje. Nejúčinnější politické změny jsou podle WWF ty, které se zaměřují na potravinové prostředí a zajišťují, aby měl každý občan přístup ke zdravým a udržitelným potravinám a mohl si je dovolit.

Stejně důležité jako mít udržitelný jídelníček je potravinami neplýtvat. Na toto téma zpracovala nedávno Mendelova univerzita v Brně studii, která analyzovala odpad devíti stovek domácností v brněnských sídlištích, ve vilové i venkovské zástavbě a zaměřila se na množství potravin v popelnicích. Ze studie vyplývá, že jeden Čech vyhodí průměrně 33 kilogramů potravin ročně. Hlavně se vyhazují hotové pokrmy, čerstvé ovoce, brambory, chléb a jiné pečivo.