Jihomoravský kraj zahájil práci na naplňování Klimatického akčního plánu

Stanovení rolí jednotlivých aktérů nebo prioritám prvního cyklu se věnovalo první zasedání Rady pro klima, nového poradního a strategického orgánu Jihomoravského kraje, který má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině.

Klimatický akční plán vznikl na přelomu let 2023 a 2024 za účasti více než sedmdesáti odborníků a stovek aktérů z veřejnosti i institucí. Stanovuje tři hlavní dlouhodobé vize: zdravou a odolnou krajinu, udržitelná a obyvatelná sídla a uhlíkově neutrální energii a mobilitu. Pro období 2025–2030 určuje konkrétní priority, například rozvoj obnovitelných zdrojů energie, renovace veřejných budov, zadržování vody v krajině či adaptaci měst na přehřívání.

Členy rady jsou zástupci kraje, obcí, vědeckých institucí či neziskového sektoru. Proces koordinuje Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG. Struktura řízení stojí na principu spolupráce. Rada se věnuje také přípravě žádosti o podporu v hodnotě deset milionů eur (asi 242 milionů korun) na projekty z KAP. „Jsou velmi drahé a jejich implementace souvisí i se získáním dotací. Naším dotačním titulem jsme letos klimatická opatření podpořili více než 30 miliony korun. Mnoho aktivit ale financují i jiné zdroje, například soukromý sektor nebo univerzity,“ řekl náměstek hejtmana Jan Zámečník.

Jižní Morava je jedním z regionů nejzasaženějších klimatickou změnou. Odhady potvrzují další zhoršování. „Jihomoravský kraj jako nejteplejší a nejsušší oblast Česka už nyní výrazně pociťuje dopady změny klimatu – od rostoucích teplot a dalších epizod sucha po častější extrémy počasí. Naše nejnovější predikce ukazují, že počet tropických dnů může do poloviny století přesáhnout 50 ročně a zároveň ještě poklesnou dostupné vodní zdroje. Trendy potvrzují nutnost systematického a dlouhodobého přístupu,“ řekl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe Michal Marek. CzechGlobe proto poskytuje kraji data a analýzy, které podle něj pomáhají navrhovat účinná a vědecky podložená řešení.

I proto kraj přechází od přípravy dokumentů k systematické implementaci opatření, která mají přinést konkrétní změny v krajině, obcích i každodenním životě obyvatel.

Tyto skutečnosti již dnes ovlivňují kvalitu života obyvatel, zemědělskou produkci, vodní režim i stav lesů, a proto představují jeden z hlavních důvodů, proč kraj přechází od přípravy dokumentů k systematické implementaci opatření, která mají přinést konkrétní změny v krajině, obcích i každodenním životě obyvatel.

Zdroj: Jihomoravský kraj