Nová studie ke stavbě bioplynové stanice v Brně
V Brně by mohla do čtyř let začít fungovat velkokapacitní bioplynová stanice na biologicky rozložitelný odpad, pokud se podaří získat všechna potřebná povolení a dotační podporu. Předběžně je vybraná lokalita Černovické terasy. Bioplynová stanice bude vyrábět obnovitelný biometan – biopalivo druhé generace a hnojivo k obohacení půdy.
„Nechali jsme si zpracovat studii proveditelnosti, z níž vyplynul přínos provozu zařízení na anaerobní digesci bio a gastro odpadu pro širší metropolitní území Brna. Studie velmi podrobně zhodnotila dostupné technologie a potenciál získávání odpadu. Jako optimální se nám jeví výstavba zařízení o zpracovatelské kapacitě 20 tisíc tun odpadu ročně. V letošním roce zahajujeme projektové a přípravné práce, aby nejpozději v roce 2026 byla bioplynová stanice již v provozu,“ prozrazuje Petr Hladík, první náměstek primátorky města Brna. O využitelnost bioplynové stanice se neobává. „Navržená kapacita stanice odpovídá reálným odhadům dostupnosti získávání odpadu. Technologie bude schopná komplexně řešit jak biologicky rozložitelný odpad z domácností, tak ze školních a podnikových jídelen, z restauračních zařízení i prošlých potravin z obchodních řetězců,“ uvozuje Petr Hladík.
Z dvaceti tisíc tun bioodpadu město ročně získá přibližně 2,3 mil. m3 surového bioplynu, 1,4 mil. m3 biometanu, jakožto paliva druhé generace, 2 000 tun digestátu a 22 000 tun fugátu, které se dají použít jako hnojivo. „Hlavním výstupem plánované stanice však bude obnovitelný biometan, který plně vyhovuje kritériím udržitelnosti a je zvažován jako jedna z alternativ zemního plynu. Produkce námi vyráběného biometanu by měla dosáhnout hodnoty nejméně 1,4 milionů metrů krychlových,“ upřesňuje Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno, které nechalo studii zpracovat. Podle Filipa Ledera může biometan například pohánět vozy městské hromadné dopravy i auta popelářů. SAKO Brno nadto uvažuje i o tom, že by bioplynová stanice byla schopná vyrábět teplo, chlad a elektřinu. „Záměry bioplynové stanice počítají s příštím rozvojem Černovických teras. Kogenerační jednotka na výrobu tepla a elektřiny může zásobovat průmyslovou zónu i bytové jednotky v okolí. A v případně instalace tepelného čerpadla výrazně zefektivníme energetickou účinnost provozu,“ sděluje Filip Leder.
Systém svozu bioodpadu z ulic města by se po vybudování bioplynové stanice ještě rozšířil. Brno se inspirovalo i zkušenostmi ze zahraničí a kromě navýšení počtu nádob chce zajistit do domácností i možnost přidělení biologicky rozložitelných sáčků na bio odpad. V letošním roce se město soustředí na přípravné a projekční práce a zabezpečení potřebné dotace.